Etiketa na láhvi vína je jako jeho občanský průkaz – prozradí vám spoustu informací o tom, co se skrývá uvnitř. Pro začátečníka může být čtení vinné etikety trochu matoucí, protože obsahuje řadu odborných termínů a údajů. Pojďme si rozebrat, co jednotlivé položky na etiketě znamenají, abyste příště dokázali už z láhve vyčíst, jaké víno kupujete.

Název vinařství a vína

Na přední etiketě bývá nejvýrazněji uveden název vinařství (značka, producent) a případně název konkrétního vína či řady. Např. „Vinařství Novák – Rulandské šedé pozdní sběr 2021“. Vinařství vám říká, kdo víno vyrobil – pokud ho znáte a máte s ním dobrou zkušenost, je to dobré vodítko.

Odrůda nebo cuvée

Dále zjistíte, z jaké odrůdy (odrůd) je víno vyrobeno.

• U jednoodrůdových vín to bývá jasně napsáno: např. Rulandské šedé (Pinot Gris) znamená, že víno je z této odrůdy.
• U kupáží (směsí odrůd) může být uvedeno jméno cuvée (fantazijní název) a vzadu pak podrobnosti. Např. cuvée „Tramín s Muškátem“ atd.
• Některé tradiční názvy vín v sobě odrůdu neobsahují  a na etiketě dominuje region (např. Bordeaux – to je obvykle směs cabernetu a merlotu, Chablis = Chardonnay). U známých apelací se předpokládá, že odrůdové složení znáte, ale na zadní etiketě ho často najdete.

Ročník

Ročník označuje rok sklizně hroznů, ze kterých bylo víno vyrobeno. Například ročník 2021 znamená, že hrozny dozrály a byly sklizeny v roce 2021. Většina vín se vypije do několika let od sklizně, ale špičková vína mohou zrát i desítky let.

• Pokud na láhvi ročník není uveden, může jít o tzv. NV (non-vintage) cuvée – běžné třeba u šampaňského, kde se míchají ročníky pro konzistentní chuť.
• Ročník vám také může napovědět kvalitu ročníku (jak se daný rok povedlo počasí v dané oblasti).

Země a oblast původu

Každá etiketa musí uvádět zemi původu vína (např. Česká republika, Itálie, Francie). Lepší vína jdou často ještě dál a specifikují konkrétní region:

• Například Morava, Slovácká podoblast nebo Itálie, Toskánsko.
• U těch nejlepších je uvedena i viniční trať. V některých regionech se ještě i viniční tratě dělí dle kvality např. premier Cru, Grand Cru, Erste lage
• U přívlastkových vín v ČR najdete i vinařskou oblast a podoblast (Morava – Mikulovská, Čechy – Mělnická apod.).
• U zahraničních apelací zase bývá uveden název oblasti, který někdy slouží i jako značka kvality (např. Chianti, Rioja, Champagne).

Klasifikace a přívlastky

Tady jde do tuhého – různé země mají různé systémy klasifikace vína:

• V ČR a na Slovensku se setkáte s pojmy jako kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, ledové víno apod. Jedná se o tzv. germánský systém značení. Ty označují kategorii podle cukernatosti hroznů při sklizni (čím vyšší cukernatost, tím vyšší přívlastková kategorie). Například pozdní sběr je kvalitní víno z dobře vyzrálých hroznů, výběr z bobulí je už velmi sladký dezertní styl.
• V mnoha evropských zemích fungují apelace: Například ve Francii AOC/AOP (Appellation d’Origine Contrôlée/Protégée) označuje, že víno splňuje pravidla dané oblasti. V Itálii je obdobou DOC/DOCG, ve Španělsku DO/DOCa. Tyto zkratky najdete na etiketě jako pečeť původu a kvality.
• Kromě toho se můžete setkat s obchodními označeními jako Reserve/Reserva/Riserva – obvykle naznačují, že víno zrálo déle než základní verze (ale ne všude je toto označení chráněno zákonem).
• Barrique nebo oak aged znamená, že víno zrálo v dubovém sudu, což mu dodalo specifické tóny (vanilka, toast, kouř).

Klíčem je: čím konkrétnější a prestižnější označení, tím většinou lepší kvalita. Stolní víno bez udání odrůdy a oblasti je spíše základní kategorie, zatímco víno s přívlastkem či apelací je už kontrolované.

Obsah cukru a styl vína

Na etiketě bývá drobným písmem uvedeno, zda je víno suché, polosuché, polosladké, sladké. To označuje množství zbytkového cukru:

• Suché, polosuché, polosladké, sladké – tyto kategorie udávají množství zbytkového cukru (suché má velmi málo, sladké hodně). Tyto údaje vám napoví, jak sladké víno čekat. U zahraničních vín někdy místo toho najdete výraz Sec/Dry/trocken. (suché), u šumivých vín se používají jiné termíny, Brut, (suché), extra dry (polosuché) Demi-sec (polosladké) atd. Přesnou kategorizaci vín dle zbytkového cukru si více rozvedeme v některém následujícím blogu. 

Alkohol a objem

Každé víno musí mít uvedený obsah alkoholu (% obj.) a objem lahve (např. 0,75 l). Obsah alkoholu často souvisí se stylem vína:

• Lehká bílá a rosé vína mívají 11–12 %.
• Plnější bílá a většina červených 12–14 %.
• Silná vína klidně 15 % i více. Vyšší alkohol může indikovat zralejší hrozny a plnější víno, ale pozor – není cílem mít co nejvyšší. Důležitá je harmonie s kyselinou a tělem.

Speciální označení a loga

Na etiketě nebo zadní vinětě můžete najít i další informace:

• Obsahuje siřičitany – legislativně povinné upozornění, protože každé víno obsahuje SO₂ jako konzervant. Mají ho všechna vína, takže se tím nenechte odradit. Existují vinaří, kteří siřičitany nepoužívají. Taková vína lze označit za vína bez přidaných siřičitanů, ale ne za vína zcela bez siřičitanů. V každém víně je určité množství siřičitanů, i kdyby vinař vůbec nesířil. 
• Logo bio – zelený lístek EU pro bio vína.
• Certifikace (Demeter) – pokud je víno biodynamické.
• Vegan – symbol, že při výrobě nebyly použity živočišné produkty.

Na zadní etiketě bývá i krátký popis vína, doporučení k servírování a kontakt na výrobce.

Shrnutí

Čtení vinné etikety se může zdát složité, ale jakmile porozumíte základním pojmům, získáte cenný nástroj pro výběr vína. Díky etiketě zjistíte, odkud víno pochází, z čeho je vyrobeno, jaké je asi chuti (dle cukru, alkoholu) a jestli splňuje nějaké kvalitativní standardy. Příště tak můžete s lahví v ruce udělat informovanější rozhodnutí – a třeba objevit nový poklad do své vinotéky. Ať vám čtení etiket přinese spoustu zajímavých nálezů a hlavně chutných vín!