Víno je od pradávna považováno za nápoj s blahodárnými účinky na zdraví – stačí si vzpomenout na takzvaný „francouzský paradox“. Na druhou stranu je to stále alkoholický nápoj, takže se kolem něj točí řada debat a mýtů. Jak to tedy je? Podívejme se na nejčastější tvrzení o vlivu vína na zdraví a co na ně říkají odborníci.

Mírná konzumace může prospívat srdci

Často citovaným faktem je, že střídmé pití vína, zejména červeného vína, může mít pozitivní vliv na srdce a cévy. V červeném víně se nachází antioxidant resveratrol, který pochází ze slupek modrých hroznů. (Bílé víno ho obsahuje minimum, protože se vyrábí bez slupek, ale i v něm jsou jiné prospěšné látky, jen v menším množství.) Resveratrol a další polyfenoly mohou pomáhat snižovat hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a podporovat zdraví cév.

• Studie naznačují, že lidé, kteří pijí malé množství červeného vína (1 sklenku denně u žen, 1–2 u mužů), mají o něco nižší výskyt srdečních onemocnění než abstinenti.
• Víno rozhodně není zázračný lék, spíše jeden z mnoha faktorů zdravého životního stylu. Také platí, že účinek vína se liší člověk od člověka – co funguje u jednoho, nemusí u druhého.

Víno a dlouhověkost – pravda, nebo mýtus?

Zmiňovaný „francouzský paradox“ poukazuje na to, že Francouzi mají relativně nízký výskyt infarktů, přestože konzumují hodně tuků – a jedním z vysvětlení je právě pravidelná sklenka vína. Někteří dlouhověcí lidé po světě rovněž přisuzují svůj věk střídmému popíjení vína. Pravdou je, že umírněné pití může být součástí zdravého života, ale není to záruka dlouhověkosti. Genetika, prostředí, strava a pohyb hrají větší roli.

Mýtus: bílé víno je dietnější než červené

Někteří lidé si myslí, že po bílém víně se méně přibírá než po červeném. Ve skutečnosti záleží hlavně na obsahu alkoholu a cukru ve víně, ne na barvě.

• Suché víno (ať bílé, červené či růžové) má podobný počet kalorií na objem – cca 80–120 kcal ve 150 ml skleničce.
• Sladká dezertní vína či likérová vína mají kalorií více kvůli zbytkovému cukru a vyššímu alkoholu. Pokud tedy hlídáte linii, nejlepší volbou je střídmá konzumace suchých vín s nižším obsahem alkoholu. Rozdíl mezi bílým a červeným z hlediska kalorií není zásadní.

Alergie, bolesti hlavy a jiné nepříjemnosti

Někteří lidé se po víně necítí dobře – trápí je bolesti hlavy, zarudnutí, nebo tzv. „opalový efekt“. Na vině mohou být histaminy či siřičitany (sulfity) obsažené ve víně.

• Histamin vzniká při fermentaci a zrání vína a citlivým jedincům může způsobovat alergické projevy. Řešením mohou být nízkohistaminová vína, která mají obsah histaminu redukovaný (např. vinařství Hareter nabízí taková vína).
• Siřičitany se do vína přidávají jako konzervant. U zdravých lidí obvykle nezpůsobují potíže v množství, které víno obsahuje, ale astmatici nebo citlivé osoby mohou pociťovat nepříjemnosti. Existují vína s minimem přidané síry (často označovaná jako bio či naturální vína).

Všeho s mírou – i vína

Zásadní je připomenout, že jakékoli pozitivní účinky vína platí jen při umírněné konzumaci. Nadměrné pití alkoholu má vážné negativní dopady – poškozuje játra, zvyšuje riziko vysokého tlaku, způsobuje závislost a mnoho dalších zdravotních problémů.

• Bezpečná dávka alkoholu je individuální, obecně se uvádí max. 1–2 sklenky vína denně, s alespoň dvěma „bezalkoholovými“ dny v týdnu.
• Pro těhotné ženy, děti a osoby s určitou diagnózou (např. onemocnění jater) je nejbezpečnější víno nepít vůbec.

Závěrem

Víno může být v malém množství příjemným doplňkem zdravého životního stylu – nabízí antioxidanty a radost z chutí. Rozhodně ale nejde o všelék a nemělo by se pít s cílem „zlepšit si zdraví“. Pokud si dopřejete sklenku kvalitního vína k večeři, vychutnejte si ji bez výčitek, ale zároveň s vědomím, že základem zdraví je střídmost. Na zdraví – tentokrát doslova i do písmene!